Desítka holí se jmenuje ÚTLAK. Koresponduje se sférou Makuth, tedy její děj je úzce spjatý s hmotným světem. Lze si ji prakticky představit jako hořící oheň, v přírodě či krbu. Tento živel umí rychle vydobýt si velkou část prostoru, stačí málo a vše změní se ve vypleněné bojiště.
Můj pohled na Malkuth dnes je chápající, jde o věci kolem nás, jichž se dotýkáme, žijeme nimi. Jak krásná je sopečná erupce, láva deroucí se ven, když člověk stojí opodál, nejlépe na druhém konci obrazovky.
Na této kartě jsou dvě centrální hole, drsně železné a ty nechávají za sebou další menší hole plápolat, ovšem nepustí je ven do světa, to by byl teprve ten správný chaos. Udržují oheň v pozici služebníka, ale nedovolí mu vládnout. Jistě tváře na doržích jsou spíše démonické, než-li vznešené. Jenomže kdo hodlá překročit bránu z hmoty do světů z jiných sfér, musí se umět potkat s démony, svými největšími obavami a strachy a tyto umět překonat a naopak je časem umět použít.
Saturn ve Střelci.
Rozšafný Střelec, který by nejraději nechal hole rozletět se jako ohnivé šípy (Střelec je šíp) po šírém světě. Způsobily by válku anebo by se utopily ve vodě? Je zadržen Saturnem, který mu jasně vymezuje působiště.
Esoterické vnímání této karty je více negativní, bere se jako zábrany, potlačování a za tím vším se vidí strach. Ano, 10 holí konfrontuje člověka se strachem, ať již je jakýkoli, mnohdy strach drží věci pohromadě. Asi by svět nevypadal jako fajn místo, kdyby každý překonal své zábrany a nechal svůj vnitřní oheň plápolat a spalovat ním vše kolem. To by metaforicky řečeno, svět mohl vypadat jako setkání exhibicionistů v parku, kteří se snaží kolemjdoucí agresivně vtíravě ohromit svým nahým tělem, jež vystavují zbavení jakýchkoli zábran.
10 holí v klasickém pojetí znamená, že člověk si toho naložil příliš, je to dřina... Jenomže pokud se člověk bude dál šetřit, hlídat sily, vše řešit v pohodlí, asi se jenom tak dál neposune... Chce to nějakou výzvu.
Takže kudy z kola ven? Zábrany potlačování na straně jedné a chaos, žádná sebekontrola na straně druhé. Poprosím čtenáře, aby se na kartu podíval znovu. Obě centrální hole jsou vzpřímené, vytvářejí hezkou rovnovážnou kompozici a ve stejné vyváženosti a vycentrovanosti se nacházejí hole za nimi. Ty centrální jejich oheň nepotlačují, ani nebrání výhledu na ně. Když srovnáme tuto sadu s jinými, trochu více modernějšími, jen málokde je vidět vyvážené rozložení, ve srovnání s touto kartou působí dojmem nahodilé pohozenosti, ač autoři mají snahu je trochu srovnat, aby je figura na kartě vůbec mohla zvednout..
Extrémem je potlačování, žití pod bičem strachu a neschopnost se projevit. Také sebe-disciplína dotažená do maxima může zabít vnitřní zápal. Nejednou člověk začal něco s nadšením, ale povinnost nadšení proměnila ve zvyk. Ať člověk dělá cokoli, potřebuje na hmotě udržet rovnováhu mezi nadšením a disciplínou. Pouhé nadšení myšlenku nezformuluje a stejně tak pouhá disciplína nenese sebou onu lehkost entusiasmu.
Napadá mně podobenství s krbem, člověk musí sehnat topivo, umět správně zatopit a umět oheň udržet, pokud možno v prostoru krbu. Jinak mu buď bude zima anebo naopak, zažije tepla, až se z těch následků bude několik let vzpamatovávat.
Možná teď vidí čtenář se mnou živě a plasticky za železnými holemi plápolat věčné plamínky, v nádherném tvaru, přesto proměnlivé a kochá se jimi, protože ví, že rovnováha přináší sebou zdravé oproštění se od trémy, úzkosti, strachu a dodá odvahy pro projevení vůle. Jen její realizace, což je akt typický pro sféru Malkuth, vyžaduje železnou vytrvalost, disciplínu a trpělivost, by se myšlenka dotáhla do konce a získala formu převedenou na hmotu.
Komentáře